अहं दूरतस्ते पदाम्भोजयुग्मं प्रणामेच्छयाऽऽगत्य सेवां करोमि । दासस्तव त्रिविधसर्वसम्पद्विहीनोऽस्मि दूरोऽस्मि दीनोऽस्मि नाथ ॥
ahaṃ dūrataste padāmbhojayugmaṃ praṇāmecchayā''gatya sevāṃ karomi | dāsastava trividhasarvasampadvihīno'smi dūro'smi dīno'smi nātha ||
The devotee comes from afar to bow at the Lord’s lotus feet, confessing poverty of every kind and asking only to serve.